Duben 2008

O naší kapele

23. dubna 2008 v 17:11 | já |  JAK VEVERKA UŠI
Jsme rocková kapela z Mikulova, styl, který hrajeme, by se dal označit snad jako post-grunge (nebo ganja-grunge:-)).

Sestava:
JIŘINA : kytarista, zpěvák z donucení
LUCINKA : bicmenka, též si sem tam zapěje
OLGA (CHTIVÁ PRACKA) : ošahává svou basu a občas vypomůže se zpěvem

V současné sestavě hrajeme od léta 2006. Naše dosavadní koncerty se dají spočítat na prstech jedné ruky, ale doufáme, že tento deficit brzy napravíme. Za nějaké to pívko, popř. i cesťák zahrajeme všude rádi :-))

Právě poslouchám...

22. dubna 2008 v 22:47 Právě poslouchám
V mém životě jsou určitá období, které se dají přiřadit některým interpretům. Když už se mi oposlouchají, zůstanou v kategorii "klasika" a jedu furt dokola něco jiného... Ke starým věcem se nicméně průběžně vracím.

A co za libou hudbu nyní pouštím nejčastěji?

FINNTROLL - alba Nättfödd, Jaktens Tid

OPETH - album Deliverance

QUEENS OF THE STONE AGE - všechna alba furt dokola, zvláště pak Auto Pilot z Rated R, na youtube akustickou verzi Hangin' Tree

KYUSS - alba Welcome to the Sky Valley, ...And the Circus Leaves Town

OZZY - Dreamer :-)

AZAGHAL - písnička Kyy a doufám, že na fesťáku nebude moc nácků...

sajlenti... NO KONEČNĚ!

22. dubna 2008 v 21:45 Koncíky
Do jisté doby jsem nesnášela zpěvačky v metalových kapelách. Změna nastala ve chvíli, kdy jsem poprvé uslyšela I Would Dance od úžasné doom-metalové (a české, podotýkám pro ty, kteří neví, která bije) skupiny SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY (druhá na milost vzatá je ta borka z Arkony...ale o tom zas příště).
O dvě alba a free songy na jejich stránkách volně ke stažení bohatší jsem začala zkoumat, kdy se objeví v nějaké přijatelné lokalitě (Brno).


Den D nastal. Bylo to 12. 4. 2008 v brněnském klubu Favál. Menší chybka: 4 kapely se zpěvačkou? Omg.. No uvidíme.

První...nějací Free Fall. Basák má dobrej hlas. Proboha, co ty samply? Jo, bubeník se snaží... No ta zpěvačka není kór zlá... Není to tak strašné. Jé, tato písnička je fakt pěkná! ... Už končí? No třeba ta druhá kapela bude lepší.

Ha ha. Dying Passion. Zpěvačka notně nesympatická, a zas ty samply? Šíří se to jak mor... Koncert jsme poslouchali od báru a vyvedli menší výzkum mezi přítomnými.

"Taky jste dojeli na Sajlenty?" Až na jednu odpověď ("Já nevím, mě sem dotáhli oni...") všichni samozřejmě přikyvovali.

Tu jsme zaslechli podezřelé tóny houslí a došlo nám, že naši vyvolení nebudou hrát poslední, jak jsme mysleli. Tak šup dopředu! Jiřík neměl s viditelností problém (metr devadesát je metr devadesát), zato já jsem suše konstatovala, že vidím záda...a záda...

Ale asi jsem byla moc hodná, takže jsem lapla bezvadného fleka na levém boku pódia, kde jsou dva schůdky na sezení...pro mě na stání. Bezvadný výhled na celou kapelu (a oni měli výhled na mě - oba zpívající se na mě krásně usmáli...:-) Až to srdéčko plesá, nuž?

Písničky si všechny nepamatuju, tracklist byl upravován s ohledem na nastuzení zpěváka Pavla aka Hrnce (ale borec - nejenže je pěkný a hezky háže vlasama, ale indispozice ani nebyla patrná). V paměti mi utkvěla má oblíbená I Would Dance (ale ty výšky občas malinko ujely), Lonely v české verzi (teda Osamělý), Cantara (ženské to rozjely), Slava (vzpomněla jsem na Kollárovu Slávy dceru :-)) a závěrečná Pohasnká, kterou všichni chválili, jenže mně rýpavcovi přišla pomalá a navíc nesnáším dávat na konec koncertu ucmjadané písničky. Má tam být nějaká šupovka, aby si lidi ještě pořádně zařádili, ne? Ale tak nebudu prudit :-D.

Atmosféra byla skvělá, zpěvačka Hanka stále opakovala, jak jsme my, diváci, skvělí, a že to neříká jen tak, ale myslí to doopravdy :-D no nás to samozřejmě taky těšilo :-D
Škoda jen, že SSOGE hráli tak krátce...

Poslední kapela. Memoria. Rozmýšleli jsme se, zda zůstaneme. Na pódium začali nosit klávesy. Co, klávesy? Ano, samply budou taky.

"Oluuu, pojďme..."
"Třeba budou dobří..."
"Po Sajlentech už je všechno jen horší!"
A tak jsme utíkali na rozjezd. Dle ohlasů na netu byla kapela blbě nazvučená a celkově nic moc. Tak jsme o nic nepřišli - ba právě napak - na bus s náma čekal kluk, který velmi hlasitě a procítěně zpíval Manowary - to byl zážitek nb. 2 !!! :-D


Následky koncertu se projevovaly ještě tři dny nato - nemohla jsem hýbat krkem... Jiřínek říká, že to chce trénink a krkček si zvykne:-).

Závěrečné hodnocení: až na délku (či spíš krátkost) naprosto bezchybný koncert po všech stránkách.

web: oficiální stránky Silent Stream of Godless Elegy

Radosti života jsou omezené

15. dubna 2008 v 21:48 | já |  Jen tak
Máloco může člověka tak naplnit jako hudba. Vkus může být odlišný, ale vždy zůstává požitek, vcítění a extáze z toho, co je našemu sluchu nejbližší. Nemusíte být odborníci ani hudebně nadaní. Stačí pouze naslouchat a nechat se unášet...